Základním dokumentem upravujícím revizní činnost v oblasti požární ochrany je vyhláška č. 246/2001 Sb., (vyhláška o požární prevenci) ve znění pozdějších předpisů. V této vyhlášce jsou například stanoveny obecné četnosti kontrol provozuschopnosti hasicích přístrojů i požárně bezpečnostních zařízení. Vyhláška dále určuje požadavky na výstupní doklady o kontrolách, či způsob a podmínky provádění revizí, údržby a jejich vyřazování.
Další požadavky na revizní a servisní činnost jsou určeny v průvodní dokumentaci výrobce a v ostatních vyhláškách a normách týkajících se konkrétních zařízení.
Před uvedením požárně bezpečnostního zařízení do provozu, kromě ručně ovládaných požárních dveří a požárních uzávěrů otvorů, systémů a prvků zajišťujících zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, požárních přepážek a ucpávek, zabezpečuje osoba která provedla montáž provedení funkčních zkoušek, a v případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení také koordinačních funkčních zkoušek. Při funkčních zkouškách se ověřuje, zda provedení požárně bezpečnostního zařízení odpovídá projekčním a technickým požadavkům na jeho požárně bezpečnostní funkci. Při koordinačních funkčních zkouškách se ověřuje, zda požárně bezpečnostní funkce systému jako celku odpovídá projekčním a technickým požadavkům.
Při provozu požárně bezpečnostního zařízení se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popřípadě podle ověřené projektové dokumentace nebo prováděcí dokumentace.
Provozuschopnost instalovaného požárně bezpečnostního zařízení se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách provedených podle podmínek stanovených touto vyhláškou. U vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, a stanoví-li tak průvodní dokumentace výrobce, i u dalších požárně bezpečnostních zařízení se provozuschopnost prokazuje také záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní kniha).
Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.
Při provozu, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách požárně bezpečnostního zařízení, u něhož není k dispozici průvodní dokumentace nebo neexistuje výrobce, se postupuje podle průvodní dokumentace a podmínek stanovených výrobcem technicky nebo funkčně srovnatelného druhu nebo typu požárně bezpečnostního zařízení.
Je-li požárně bezpečnostní zařízení shledáno nezpůsobilým plnit svoji funkci, musí se tato skutečnost na zařízení a v prostoru, kde je zařízení instalováno, zřetelně vyznačit. Provozovatel v takovém případě provede opatření k jeho neprodlenému uvedení do provozu a prostřednictvím odborně způsobilé osoby nebo technika požární ochrany zabezpečí v potřebném rozsahu náhradní organizační, popřípadě technická opatření. Náhradní opatření se zajišťují do doby opětovného uvedení zařízení do provozu.
Doklad vždy obsahuje následující údaje:
poskytujeme revize a servis následujících požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků požární ochrany:
Frekvence pravidelných kontrol je stanovena platnými právními předpisy a normativními požadavky. Hasicí přístroje – kontrola provozuschopnosti hasicích přístrojů 1x ročně, případně po použití nebo poškození přístroje.
Hasicí přístroje – periodická kontrola a tlaková zkouška hasicích přístrojů 1x za 3 roky u vodních a pěnových hasicích přístrojů a 1x za 5 let u ostatních druhů hasicích přístrojů.
Hydrantové systémy – kontrola provozuschopnosti hydrantových systémů a hydrantů 1x ročně.
Hydrantové systémy – tlaková zkouška požárních hadic 1x za 5 let.
Požární žebříky a požární potrubí – kontrola provozuschopnosti 1x ročně, případně po použití nebo poškození.
Požární žebříky a požární potrubí – tlaková zkouška požárních žebříků a požárního potrubí vždy při uvedení zařízení do provozu, následně se doporučuje provést tlakovou zkoušku 1x za 5 let.
Kontrola provozuschopnosti ostatních požárně bezpečnostních zařízení 1x ročně.
Termín kontroly může být upraven požadavkem výrobce zařízení uvedeným v průvodní dokumentaci výrobce daného zařízení. Termín může být upraven požárně bezpečnostním řešení stavby. Termín kontroly může být dokumentací nebo požárně bezpečnostním řešením zkrácen oproti požadavkům uvedeným v platných právních normách, nemůže být prodloužen nad tento požadavek. Kratší intervaly revizí mohou být vyžadovány také u objektů se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím, případně v provozech, kde hrozí poškození hasicích přístrojů a PBZ z důvodů koroze, prašnosti atp.
Revize hasicích přístrojů provádíme v místě jejich umístění. Revizní technik po příjezdu do objektu zkontroluje jejich provozuschopnost, opatří hasicí přístroj kontrolním štítkem a zpracuje doklad o kontrole.
V případě, že hasicí přístroj není v provozuschopném stavu nebo je u něj prošlá periodická tlaková zkouška, odveze přístroj po domluvě s objednatelem k provedení opravy, údržby, či k jeho odbornému vyřazení.
Servis hasicích přístrojů probíhá kvalifikovanými zaměstnanci v naší vlastní certifikované dílně. Při periodické zkoušce se provádí povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu. Servis i případné opravy jsou prováděny v souladu s normami a průvodní dokumentací výrobce.
Mimo revize a servis hasicích přístrojů se zabýváme také jejich prodejem.
Do této skupiny spadají revize nástěnných, podzemních a nadzemních hydrantů. Při kontrole provozuschopnosti se kontroluje dosažený tlak hydrantu a také stav zařízení, zdali není poškozeno nebo opotřebeno a nemůže tak dojít ke ztrátě jeho provozuschopnosti. Zrevidovaný hydrant technik označí kontrolním štítkem a vyhotoví doklad o kontrole.
Vedle kontrol provozuschopnosti provádíme také výchozí kontroly hydrantů a tlakové zkoušky požárních hadic. Tlakové zkoušky hadic typu D19 a D25 provádíme i na místě.
Mezi stále častější služby patří revize požárních ucpávek, které brání šíření požáru mezi jednotlivými požárními úseky skrze prostupující instalace. Revize se provádí na základě podmínek a postupů stanovených průvodní dokumentací výrobce. V rámci těchto revizí se kontroluje například celistvost ucpávky, provedené zásahy v instalaci, zdali nedošlo k poškození ucpávky vlivem zatékání vody či úniku média z instalace a je-li správně označená.
Pro správné provedení revize požárních ucpávek je velmi důležitým podkladem požární kniha se soupisem ucpávek a jejich zákres v požárních úsecích, případně požárně bezpečnostní řešení se zákresem požárních úseků. Pouze tak mohou být zkontrolovány všechny ucpávky a ověřeno, zdali uvedená požární odolnost ucpávky odpovídá požadavkům dle požárně bezpečnostního řešení. Bez tohoto podkladu nelze zajistit správnou kontrolu všech ucpávek požárního úseku.
Vedle revizní činnosti nabízíme také provádění pasportizace požárních ucpávek, jejímž výsledkem je vypracování knihy požárních ucpávek spolu se zákresem umístění. Součástí pasportizace požárních ucpávek je i optimalizace jejich kontrol tak, aby byly kontrolovány pouze ucpávky, jež jsou součástí požárních úseků.
V případě neúplnosti, poškození či nevyhovujících technických postupů u ucpávek může naše společnost poskytnout jejich opravu či zhotovení nových ucpávek.
Při kontrole požárních dveří se kontroluje především mechanické poškození dveří a zárubně, těsnost a zkřížení dveří v zárubni, zpěňující páska, funkce zavírače, bezvadnost skel a údaje na štítku.
Obdobně jako u požárních ucpávek je i u požárních uzávěrů důležitým podkladem požárně bezpečnostní řešení se zákresem požárních úseků a údaji o požadované požární odolnosti.
Mimo revize požárních dveří se revidují také požární okna, požární větrací mřížky, požární poklopy a půdní schody, kouřotěsné dveře a požární kouřotěsné dveře.
Požární klapky slouží k uzavření vzduchotechnického potrubí proti přístupu kouře a zplodin. Kouřové klapky slouží k usměrnění toku kouře a horkých plynů z nebo uvnitř potrubí. U těchto zařízení se kontroluje zejména funkčnost jejich mechanismu, tj. schopnost uzavření a otevření klapky, dále poškození zařízení či jeho ovládání, stav těsnění a listů klapky a pohotovostní poloha klapky.
Předmětem funkční zkoušky je ověření, že nouzové osvětlení je schopné plnit svojí funkci. Provádí se centrálním odpojením napájení nouzového osvětlení na předepsanou dobu. Kontroluje se, zdali jednotlivá nouzová osvětlení naběhnou na záložní zdroj.
Objednávky, požadavky na provedení kontroly a opravy požárně bezpečnostního zařízení
TUSAN s.r.o.
|
sekretariát společnosti
|
+420 311 637 448
|
|
|
jednatel společnosti
|
+420 602 311 649
|
Servisní technici
Karel Hrunek
|
technik PBZ, OZO PO
|
+420 775 130 184
|
|
Erik Abraham
|
technik PBZ, OZO PO
|
+420 602 475 755
|
|
Petr Pánek
|
technik PBZ
|
+420 603 262 589
|